Kočky zabijí jen v USA 1,4 miliardy ptáků ročně, další zemřou po nárazu do budov nebo je zlikvidují lidé.

Populace zpěvných ptáků se za pouhých šedesát let zmenšila o polovinu. Jde o největší pokles v dějinách lidstva a vědci si lámou hlavu nad tím, co je hlavní příčinou. Hlavní podezřelí jsou kočky – ty jich podle kvalifikovaných odhadů jen v USA zabijí 1,4 miliardy. Na druhém místě jsou lidé, kteří například v Evropě každý rok odchytí kolem 1 milionu ptáků. A velkou roli hrají i velkoměsta s budovami ze skla. Ptáci sklo nevidí, narážejí do něj a padají mrtví na zem – jen v Torontu napočítali v okolí dvou budov za šest hodin na 500 mrtvých ptáků.

Zpěvní ptáci jsou ptáci, kteří skutečně zpívají. Tvoří jednu polovinu světových ptáků, asi 5000 druhů, od skřivana, přes vlaštovku až po sýkorku a jsou naprosto nezbytní pro zdraví planety. Opylují květiny, regenerují lesy a chrání rostliny před nechtěnými parazity. Bez zpěvných ptáků by byly naše složité ekosystémy k nepoznání. Přesto mnozí tito ptáci nepochopitelně mizí ze všech koutů planety.

Aristoteles se domníval, že vlaštovky se na zimu zahrabávají do bahna. Vlaštovky samozřejmě netráví zimu v bahně, ale o moc víc toho nevíme. Stále nevíme, kde tráví zimu. Nevíme, co po zbytek roku dělají. Jak dlouho žijí a kde umírají.

Z 20 miliard jedinců zpěvných ptáků se jich na celém světě ze zimovišť vrátí jen polovina. Deset miliard zpěvných ptáků každoročně cestou uhyne. Toto jsou velké otázky ptačí migrace.

Strnad zahradní – úbytek o 86 % od roku 1981
Ještě nedávno byl strnad zahradní (Emberiza hortulana) v Evropě hojně rozšířeným ptákem, ale za posledních třicet až čtyřicet let jeho počty náhle klesly. Jako všichni transsaharští stěhovaví ptáci si během léta vytvoří podkožní tuk, který mu umožní urazit velkou vzdálenost až do Afriky.

Cestou se tisíce strnadů zastavují v Gaskoňsku na jihozápadě Francie (department Landes), aby doplnili energii na dlouhý let do zimoviště v subsaharské Africe. Místní očekávají jejich příchod nedočkavě. A hladově.

Tamní pochoutkou jsou totiž už po staletí strnadi marinovaní v armaňaku. Chytají se do vábniček, kde jako návnada slouží samičky strnadů. Právo na lov a pojídání těchto drobných ptáků bylo dokonce uzákoněno Napoleonem, v roce 1999 ho ale Evropská unie zakázala. Ve Francii se nicméně stále tiše toleruje. Výsledkem je 30 000 strnadů každoročně chycených a snědených jen v této části Francie.

Vlhovec severní – úbytek o 92,8 % od roku 1966
Středně velký pták vlhovec severní (Euphagus carolinus) hnízdí v Kanadě a na severu USA a stejně jako jeho příbuzní z čeledi vlhovcovitých (zahrnuje 97 druhů ptáků) každoročně migruje na jih do Mexika. Cestou stejně jako ostatní pěvci musí odpočívat a doplňovat podkožní tuk. A v tu chvíli přicházejí bezhluční zabijáci – kočky.

Když mluvíte s majiteli koček, říkají: „Moje kočka nezabíjí ptáky.“ To je klidně možné. Ale některé kočky zabíjejí spoustu ptáků. Jednoho až pět týdně. Jednoho každý den.

Kočky se pouze řídí svým instinktem. Jsou to přirození predátoři. Téměř na každou milovanou kočku připadá V USA jedna kočka bez domova. Počty opuštěných koček a jejich divokých kolonií rostou.

Ve Spojených státech je asi 80 miliónů domácích koček. Pokud jde o divoké kočky, odhady kolísají mezi 30 až 80 miliony. I zdrženlivé odhady počtu ptáků zabitých kočkami jsou šokující.

Když vezmeme nejnižší počet koček, které se pohybují venku, a nejmenší počet ptáků, které kočky každoročně zabijí, získáme odhad 1,4 miliardy ptáků každoročně zabitých kočkami. Nejméně 32 druhy ptáků už vyhynuly z důvodu působení koček.

Skleněné pasti
Ptáci nevidí sklo. Vidí jen odraz prostředí, v němž se nacházejí. Nebo vidí otevřenou cestu k něčemu, co je na druhé straně průhledného skla. Považují to za skutečné místo a letí za ním v očekávání, že tam mohou přistát.

Čím přirozeněji prostředí působí, tím větší je nebezpečí. Jedním z denních rekordů v kanadském Torontu je přes pět set ptáků během šesti hodin u pouhých dvou budov. Stojíte před těmito budovami a chytáte padající ptáky. Skloníte se, abyste jednoho sebrali, a další dva vám spadnou na záda. Při nárazu do budovy ročně zahynou miliony ptáků.

Stavební firmy a majitelé mají povinnost zajistit, aby jejich budovy byly pro migrující ptáky bezpečné. Snaží se tomu zabránit tím, že na sklo umísťují značky, které mají určitý kontrast a hustotu. Musíte vytvořit takzvaný zrakový šum, umístit na sklo značky, aby si ptáci uvědomili přítomnost skla.

Díky tomu dochází až k sedmdesátiprocentnímu snížení počtu nárazů ptáků do skla. Jenže když zapadne slunce, tyto budovy jsou znovu nebezpečné. Jejich světla lákají ptáky jako můry k lampám.

Zdroj: zoommagazin.iprima.cz