Pozorování v lockdownu umožňuje Ruth najít kousek Sibiře v severním Walesu ...
Velmi neobvyklé okolnosti posledních 12 měsíců nás naučily mnoha věcem, ale ta jedna, která nás doma opravdu dostala, je význam naší místní lokality. V normálním roce bych jako průvodce pozorovatelů strávila čas v různých lokalitách po celé Británii a v zámoří, abych našim hostům ukázala zvláštní druhy ptáků, které se v těchto částech vyskytují. Také provázím spoustu jednodenních výletů i delších zájezdů po severním Walesu, kde máme více než dost zajímavých ptáků a nádherných lokalit. Ale i pak se zaměřím na hlavní oblasti, kde jsem si jista, že najdu skvělé ptáky, o které se podělím. Co nedělám je, že navštěvuji méně pravděpodobná zákoutí a skuliny mé místní lokality. Ale lockdown k tomu poskytl ideální příležitost a objevili jsme více nových tras a oblastí vhodných k pozorování, o kterých jsme neměli vůbec tušení. To samé dělali i ostatní pozorovatelé v naší oblasti a zůstali jsme v kontaktu ohledně našich nových objevů. Jeden náš skvělý přítel, Marc, se zaměřil na nenápadnou malou oblast vlhkých polí nedaleko svého domova, kam by za normálních okolností nešel pozorovat ptáky. Marc však objevil něco tak zvláštního, že jsme popadli boty a zabalili ruksak s nezbytnými zásobami a podle jeho pokynů jsme zamířili k jeho nové lokalitě. Byla to dlouhá procházka od domova ve větrných podmínkách, které nebyly ideální pro hledání pěvců. Nakonec jsme odbočili na tichou stezku, kde naštěstí nebyl žádný vítr, a zamlžené slunce nás hřálo na tvářích. To nám dalo naději, že najdeme Marcova zvláštního ptáka. Pak jsme podél cesty zahlédli pěšinu, kterou jsme potřebovali, protože odbočovala doleva. Právě jsme se chystali vyšplhat nahoru, když napravo z plotu zazpíval králíček obecný. Jak už to tak bývá, když se zastavíte kvůli jednomu ptáku, často se objeví další. Tentokrát to byl rozkošný sameček čečetky tmavé; přistál na vršku trnkového keře jen pár stop od nás a zářil svou charakteristickou červenou korunkou. Byl to nádherný výhled a nový přírůstek na pomalu rostoucí seznam roku 2021.

Pozorování a čekání
Zpátky k naší původní misi - zjistili jsme, že stezka byla neuvěřitelně blátivá. Bez ohledu na to jsme pokračovali dál. Naneštěstí byl tady zase studený vítr a tak tady, kde si Marc nedávno užil pěkné pozorování, bylo v křoví a rákosí jen velmi málo ptáků. Přece jsme nešli takovou dálku pro nic za nic. Stále jsme se dívali a čekali, až jsme konečně uviděli pohyb: další králíček obecný. Sledovali jsme tohoto drobného ptáčka, jak se proplétal skrz spletité ostružiny pod shlukem zakrslých stromů a dostal se na kryté místo nad příkopem. Když pil vodu, měli jsme na něj dobrý výhled. Krásná podívaná, ale nebyl to pták, v jakého jsme doufali. Následovalo další pozorování a další na řadě byl dobře známý šoupálek, ale byl to běžný nález, a tak jsme se vrhli zpátky na cestu. Našli jsme další pozorovací místo, které bylo trochu chráněné, a znovu pilně pozorovali. Sledovali jsme pár mlynaříků, kteří rozrušeně létali kolem vrbového křoví – je vždy úžasné vidět tyto kouzelné ptáky. Sameček zvonka zeleného předvedl svůj „motýlí let“ s pomalými údery křídla, zatímco zpíval svou krásnou typickou píseň. Všechno to bylo velmi příjemné, ale stále nikde žádná stopa po ptákovi, na kterého jsme se přišli podívat! A tak jsme se vrátili zpátky a o kus dále jsme našli místo, kde nejenže nebyl vítr, ale viděli jsme i chráněnou stranu rákosí a vrb. Bez větru a se sluncem na tváři to vypadalo slibněji – mohl by tady být náš zvláštní pták? Zvedli jsme dalekohledy a kupodivu jsme asi po minutě zahlédli malého světlého ptáčka poletujícího v rákosí. Může to být on? Tyto krátké záblesky odhalily, že náš světlý pták byl lesňáček, ale pro potvrzení jsme potřebovali lepší výhled.

Přiletěl ze Sibiře
Naštěstí pak se lesňáček rozhodl vylézt výš do sluncem zalité koruny vrby, jakoby řekl: „Tady jsem, čekám na vás.“ Nebylo pochyb. Byl to on: Klasický budníček menší východoevropský! Čistě bílý spodek, světle hnědá nahoře s jasně zelenými letkami, právě takový jako na fotografii, kterou s námi Marc sdílel! Bylo to naprosto neuvěřitelné! Byla tady neznámá malá plocha křoví a rákosí podél stezky u venkovské cesty a tento malý krásný ptáček dokázal najít cestu sem až ze Sibiře! A navíc Marc ho dokázal spatřit při svých procházkách z domova při lockdownu. Uvědomte si, kolik zvláštních ptáků může zůstat zcela nezjištěno. Není pochyb o tom, že kdybychom všichni nebyli v lockdownu a Marc důkladně nekontroloval každý den své místní lokality, tak by tento vzácný pták nebyl objeven. Je to další skvělý příklad toho, jak je pozorování ptáků tak úžasně zajímavé. Udělejte si procházku z domova v severním Walesu kolem farem a můžete narazit na malý kousek Sibiře a můžete tu radost sdílet s ostatními. Není o tom žádných pochyb: Ptáci a pozorovatelé jsou skvělí!

Zdroj Bird Watching červen 2021