Tak jsem se pustil do revize seznamu a vyhodil hnedle dvě husičky a to polní...nemůžu s jistotou říci že byla/nebyla a husu sněžní, která se nezapočítává do seznamu. Ta mě "bolí" hodně, jelikož jsem na ní jel přes 100 kiláků tam a 100 zpátky v den, kdy mě pustili z nemocnice po protéze kolena, a to jsem se bolestí kroutil za volantem, jelikož ohyb nebyl v žádném případě 90 stupňů. A pak jako Peyrak se belhal přes pole a meze, abych udělal fotku. No stane se. takže obě husičky šly ze seznamu pryč a tak se přidaly k "budničku iberskému", bernešce malé, labuti černé, kachničce karolínské, hvízdaku americkému a raději už nechci přemýšlet ještě k čemu.
Rok 2023 přinesl dva druhy a to slavíka tmavého a dropa velkého takže dva dal dva vzal. Mno vyškrtnutí hus má i velmi světlou stránku, zase má člověk motivaci, která padala jeden druh před cílem. Pár druhů jsem prošvihlul, o to více se na ně těším v letech příštích. Ono ruku na srdce, nejkrásnější druh, kterej mi dělá největší radost a kterému věnuju veškerou energii je dvouletá krásná vnučka a je to nad všechny druhy nejkrásnější pocit, když to stvořeničko držíte za tlapku a jdete lesem spolu a ukazuje na každého ptáka a říká dědéé táám pipi -)))