Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince, jako je například racek bělohlavý s kroužkem PKHU.

Racek bělohlavý je jedním z velkých druhů racků, kteří žijí převážně na mořském pobřeží severní Evropy. V posledních letech se ale stále častěji objevuje i u nás u větších vodních ploch a na některých lokalitách i hnízdí. Živí se mrtvými rybami po výlovech rybníků, hraboši na polích, ale i zbytky potravin na skládkách.

Většina racků bělohlavých se kroužkuje na hnízdištích jako mláďata a díky tomu se ví, odkud pocházejí. Racek PKHU byl ale okroužkován jako dospělý pták a proto nevíme, jak je starý a ani odkud pochází. Což je velká škoda. Víme ale, že většina okroužkovaných racků bělohlavých, kteří se objevili v Přerově, pocházeli z hnízdišť v jižní části Polska nedaleko od našich hranic.

Racek PKHU byl okroužkován 2. května 2012 u města Pačkov (Paczków), které leží 120 kilometrů na sever od Přerova. V Přerově byl poprvé pozorován 12. prosince 2012 a od tohoto dne se zde objevuje každou zimu. Přilétá koncem října (25. 10. 2014, 21. 10. 2020, 28. 10. 2021 a 19. 10. 2022) a zdržuje se až do poloviny února (23. 2. 2018, 7. 2. 2019, 15. 2. 2021 a 17. 2. 2025). Během dvanácti let byl v Přerově pozorován 53x.

Přerov se stal jeho pravidelným zimovištěm, ale občas se objevil i na jiných lokalitách v České republice (7x), jako je například: Slezská Harta (7. 6. 2014), Tovačov (11. 11. 2015, 26. 8. 2021, 28. 10. 2021 a 6. 10. 2022), Skály, Jihočeský kraj (30. 6. 2021) a Šumvald (7. 11. 2021).

Na přerovsku se každoročně vyskytují desítky i stovky racků bělohlavých. Díky odečítacím kroužkům se zjistilo, že nepocházejí pouze z Polska, ale i ze Slovenska, Německa, Běloruska, Litvy, Ukrajiny, Ruska, Maďarska a Rumunska. Stále častěji se zde objevují i ptáci kteří pocházejí z hnízdišť v jižních Čechách a na jižní Moravě. Je pouze otázkou času, kdy zahnízdí i na střední Moravě.

Text a foto: Jiří Šafránek