Dva mimořádní zástupci rákosníkovitých v západní Evropě a setrvávající vzácnosti na Kapverdách, v Kuvajtu a Nizozemsku zajistily, že se předjaří pořádně rozehřálo. Informuje Ed Stubbs.
Přestože byl únor v regionu očekávaně poklidný, zaznamenalo se několik pozoruhodných nálezů, které spolu s několika přetrvávajícími zimujícími lahůdkami vytvořily zajímavý měsíc. Dva záznamy z čeledi rákosníkovitých se dostaly na titulní stránky v západní Evropě – prvním byla slípka žlutonohá nalezený 6. února v Châtelaillon-Plage, nedaleko Bordeaux na francouzském atlantickém pobřeží. Bohužel – i když možná nepřekvapivě – byl pták nalezen mrtvý. Jednalo se o první nález tohoto druhu ve Francii a jeho výskyt časově souvisel s mrazivými teplotami na východním pobřeží USA.
O pár týdnů později, 21. února, se objevila zpráva o vůbec prvním nálezu slípky drobné v Itálii. Pták byl nalezen na okraji Pisy už 2. ledna, ale dopadl lépe než francouzská slípka – byl úspěšně rehabilitován a vypuštěn v přírodní rezervaci Chiarone u Massaciuccoli. Od roku 2019 došlo v Západopalearktické oblasti k nárůstu záznamů druhu slípek drobných – italský pták následoval hned čtyři pozorování z roku 2024, a to na Kapverdách, Kanárských ostrovech, Korsice a v Egyptě. Před rokem 2019 byly ve WP zaznamenány pouze tři výskyty tohoto druhu. Zdá se, že rychlá změna v jeho výskytu jako zatoulance je poháněna klimatickým stresem, podobně jako u dalších afrických druhů, u nichž také přibývá extrémních výskytů.
V samotné Africe přišel významný záznam z Mauretánie dne 13.: dva jedinci kolpíka afrického spolu se 40 kolpíky bílými v oblasti Banc d’Arguin. Pokud bude záznam potvrzen, půjde o první výskyt tohoto druhu v Západopalearktické oblasti. Mezi další pozoruhodné mauretánské záznamy patřil první výskyt orla stepního v zemi a tři jedinci lindušky zelené v Nouadhibou dne 27.
Zajímavý egyptský záznam se týkal zpívajícího samce dnovače zahradního, nalezeného mimo nedávno objevenou kolonii poblíž Abu Simbelu. Ještě zajímavější je nedávné pozorování astrilda žlutobřichého z Abu Simbelu, které bylo údajně zdokumentováno a mělo by být podrobně popsáno v budoucnu. Zajímavostí je, že už v zimě 2021–22 byl ze stejné oblasti hlášen výskyt téhož druhu, avšak bez důkazů – to možná naznačuje, že tento východoafrický astrild již oblast kolonizoval.
Ostrovní „poklad“ Kapverdy byl opět oblíbeným cílem v tomto měsíci – na ostrově Santo Antão byl 22. února zaznamenán další výskyt buřňáka černotemenného, když pták přeletěl kolem Ponta do Sol. Na ostrově São Vicente byl 1. února u čističky odpadních vod v Mindelu nalezena volavka subsaharská, kde se také zdržovali až dva jedinci snovače rudozobého mezi hejnem vrabců zlatých.
Na Azorech byl 2. února na ostrově Pico zaznamenán pozoruhodný zimní nález dlaskovce růžovoprsého. Dále byli stále přítomni: vodouš břehoušovitý na Terceiře, kormorán ušatý na Faialu, lyska americká na ostrově Graciosa a lesňáček žlutohrdlý na São Miguel.
Dne 25. byl na Madeiře, konkrétně na ostrově Porto Santo, nalezen kvakoš žlutočelý.
Ve Španělsku zůstávali k vidění racek jižní a potáplice pacifická, zatímco Portugalsko zaznamenalo 11. února plameňáka malého v Ponta da Evra. Slípka modrá v Le Havre na severozápadě Francie byla doslova skokem přes Lamanšský průliv; jinde ve Francii pokračovalo pozorování rehka severoafrického ve Frontignanu a zedníčka skalního v Les Andelys.
Německá radost
Německo mělo solidní únor, přičemž největší senzací byl nápadný samec konipase východního. Pták strávil dva dny od 4. února v oblasti Pareyer Luch v Braniborsku, čímž se stal teprve čtvrtým záznamem tohoto druhu v rámci regionu, po výskytech na Kypru a ve Švédsku v roce 2018 a na Shetlandech ve Velké Británii v roce 2020. Ne méně než dva jedinci jeřába kanadského byli zaznamenáni v Německu, přičemž druhý pták byl nalezen u Liebenwalde, a samec čírky srpoperé se znovu objevil v Dolním Sasku.
Ve Skandinávii panovalo ticho, ačkoliv strnadec bělohrdlý v dánském Vrenstedu vydržel celý měsíc. Pozoruhodný objev v Polsku, a to zejména kvůli lokalitě, představoval strnadec zimnív zahradě v Białowieżi. Toto město je více spojováno se svou nedalekou pralesní oblastí a nachází se hluboko ve vnitrozemí blízko běloruských hranic, což z něj činí velmi nepravděpodobné místo pro druhý záznam tohoto druhu v zemi (a první po 62 letech).
Malý, ale znatelný příliv nově odděleného druhu vlaštovky skalní zaujal především na východě regionu – zaznamenáni byli tři ptáci v Turecku a jeden v Izraeli. Zajímavý izraelský záznam představoval sedmý výskyt buřňáčka malého v zemi (pták s řeckým kroužkem nalezen mrtvý v Mikhmoretu 10. února). Turecko pak zaznamenalo svůj vůbec první výskyt strnimila palestiského, a to v tradičně výživné lokalitě Milleyha Wetland hned 1. února. Plameňáka malého v řecké Limnothalassa Aliki 14. února následoval hned po prvním národním záznamu z listopadu 2024 – za předpokladu, že oba budou uznány jako divocí jedinci.
V Kuvajtu se o hlavní únorové zprávy postarali především přetrvávající raritní ptáci. Mezi nimi byl rákosník tlustozobý v Al-Abraq, který vydržel až do 8. února. V Sulaibikhat byl do 18. února zaznamenána volavka hnědohřbetá a strdimil fialový byli nalezeni v Al Ad’ami (4 jedinci dne 4.) a v Hadiye (5 jedinců dne 18.). Zdá se, že tento druh se v zemi již etabloval.
Zdroj: Birdwatch duben 2025
Kapverdy byly během února často v centru pozornosti. Až dva jedinci snovače rudozobého byli stále k nalezení mezi vrabci u čističky odpadních vod v Mindelu na ostrově São Vicente. Na stejném místě byl 1. února zaznamenán také volavka subsaharská.
Samec kajky brýlaté i nadále přitahoval davy birderů na ostrov Texel v Nizozemsku po celý měsíc. Často byl vidět na dálku mezi hejnem kajky mořské, i když občas se ukázal i zblízka, jak je vidět na fotografii.
Samec konipase bílého (ssp.ocularis) byl překvapivým objevem v Pareyer Luch, Braniborsko – šlo o první výskyt pro Německo a čtvrtý pro Západopalearktickou oblast. Zdržel se zde dva dny od 4. února.
Dvě různá hejna strdimila fialového, včetně čtveřice v Al Ad’ami dne 4. a pětice v Hadiye dne 18., patřila mezi únorové vrcholy z Kuvajtu