Je deštivé nedělní dopoledne, všichni u televize či počítače, ale já nemohu vydržet doma. Po touze zahlédnout nové druhy a dostat se na čerstvý vzduch sedám do auta, a jedu se porozhlédnout po okolí. Má první zastávka míří do Chocenic na rybník Výsovák, který se v této době vypouští. Při příjezdů vidím téměř celý rybník vypuštěný a říkám si, že by to mohlo být ideální místo pro zastávku nějakých bahňáků. Vytáhnu dalekohled a sleduji z hráze protější břeh. Přibližně 100 metrů ode mne se brodil pisík obecný (Actitis hypoleucos), ale jiné druhy jsem zde bohužel nezahlédl.

Nad hladinou poletovaly desítky racků chechtavých a kolem mě zpívali strnadi obecní a červenky obecné. Rozhodl jsem se popojet autem na druhou stranu a zkusit štěstí u rákosí. Hned při výstupu z auta na protější strašně vidím na suchém dubu drozda cvrčalu. Vzhledem k mému prvnímu pozorování tohoto druhu letošní rok, řekl jsem si, že bych mohl mít dnes štěstí. Nedojdu ani 10 metrů a za horizontem vzlétne pár orlů mořských. Z rákosí vylétne sameček strnada rákosního a nad hlavou mi přelétají desítky špačků obecných. Ačkoliv krásný zážitek, bahňáky se zde zastihnout nepodařilo. Při cestě domů přemýšlím, kde bych mohl ještě zkusit štěstí. Napadl mě pouze rybník Hvížďalka nedaleko mé obce. Byl téměř 2 roky vypuštěný a loňský rok se zde ukazovalo pár kulíků a vodoušů. Při příjezdu vidím, že rybník už je zcela napuštěný a mně dochází, že dnes už žádné bahňáky nezahlédnu. Nechtěl jsem to ovšem vzdát s hledáním nových druhů a obešel jsem celý rybník. Nedaleko hráze vidím skákat v křoví malého ptáčka, jehož hlas nebyl přes hlasitý tok vody slyšet. Musel jsem se spolehnout na své oči a na svůj fotoaparát. Chvíli jsem si počkal a podařilo se mi jej vyfotit. Koukám a on to budníček větší! Další letošní nový druh, takže obrovská radost.

Při pozorování jeho ,,skotačení" slyším ze špiček stromů také budníčky menší, sýkory modřinky a strnady obecné. Rozhodl jsem se popojít ještě kousek a zkusit štěstí u rákosí. Přede mnou neustále popolétává konipas bílý z místa na místo a já cítil další úspěch. Vyčkal jsem přibližně 30 minut na dobrém místě, ze kterého by se dalo fotit. Už jsem chtěl jít domů, neboť se nic neukázalo, ale náhle vyjel z rákosí páreček čírek modrých. Chvíli jsem je pozoroval, jak hledají potravu, a po chvilce jsem opatrně odešel, abych je zbytečně neplašil. Po příjezdu domů jsem si stáhl pár fotek a říkal jsem si, že večer ještě možná někam zajedu. V půl šesté odpoledne beru auto a zkouším štěstí u nedaleké mýtiny, za cílem vidět přelétat sluky lesní. Čekám asi hodinu a už je téměř tma. Říkám si, že ještě chvíli počkám. Sotva to dořeknu, přeletí mi nad hlavou dvě sluka lesní. Chvíli jsem je pozoroval a nakonec jsem ji zahlédl 5x. Dnešní den byl opravdu vydařený a já doufám, že následující víkendy budou ještě zdařilejší.