Atlantické ostrovy byly nadále středem pozornosti s výběrem lákavých afrických zatoulanců v prvním měsíci roku, hlásí Josh Jones.
Frotropní (frotropical) zatoulanci tvořili významnou část lednového regionálního zpravodajství se spatřenými 4 slípkami Allenovy. Dvě z nich byly na Fuerteventuře, další pták byl na Costa Calma od 5. do 25. Další dosáhla středního Alantiku na azorském ostrově Faial 16. a čtvrtá se dostala na španělskou pevninu, kde se dobře ukazovala poblíž Nerja od 20. -24. Chřástal africký se zdržoval po celý leden na Salu na Kapverdách, i když byl mnohem plašší, než když se zpočátku objevil v prosinci. Zřejmě rezidentní Bukáček trpasličí se vrátil na Fuerteventuru a ještě další měsíc zde pobýval v Barranco de Rio Cabras, zatímco se na Kanárských ostrovech – na Lanzarotu ve Famara (malá pobřežní vesnička, která se nachází v přírodním parku souostroví Chinijo) objevil první skřivan tlustozobý a to 17. Další Bukáček trpasličí byl v péči v Tafira Alta na Kanárských ostrovech 14. a nejméně jedna vrána černobílá se stále ještě nalézala v přístavu Las Palmas. Na Azorech to dosud byla poměrně klidná zima, i když jedinci racků vnitrozemských a racků stříbřitých byli v Praia da Vitoria na Terceiře a přezimující budníček pruhohlavý byl v Mosteiros na ostrově São Miguel. Portugalská třetí kajka královská byla 1. v Troia v Lisabonu a až tři Eastern Yellow Wagtails ve Vila Franca de Xira (obec v okrese Lisabon na západním břehu řeky Tagus). Španělské záznamy zahrnovaly přezimujícího ťuhýka šedého v deltě Ebro, krkavec hnědokřídlý v Cabo de Palos, Murcia. Ve Francii byl stále ještě k 12. Siberian Buff-bellied Pipit v Camargue a první zimní racek Forsterův byl od 20. na ostrově Noirmoutier (přílivový ostrov u atlantického pobřeží, leží necelé 2 km od pevniny jižně od ústí řeky Loiry). Hrdlička východní se usadila od 23. v Limmen v Holansku a ořešník strávil celý měsíc převáděním se ve Wageningen. Jiná hrdlička východní byla v polovině měsíce v Næstved v Dánsku, další jedinec v Gullbrandstorp ve Švédsku, zatímco orel královský zůstal v posledně jmenované zemi od 3. blízko Skurup. Dále na severu ve Skutskär byl viděn strnad šedokrký do poloviny měsíce. Island si užíval plodný leden se třetí volavkou velkou (a první spatřenou naživo) v Landbrot od 6. - 8. Na severovýchodě byla viděna kajka Stellerova 14. v Þorvaldsstaðir a bukač velký v Egilsstaðir znamenal právě sedmý národní záznam. Na okraji Reykjavíku v Elliðahvammur byl od 24. Strnadec bělohrdlý a poloviční rezident americká White-winged Scoter pokračovala nedaleko Keflaviku. Baltické záznamy obsahovaly druhého lotyšského strnada bělohlavého, samečka v Nicas 25. a záznamy Black a Stejneger’s Scoter v Polsku. Ten prvně jmenovaný byl nově nedaleko Miedzywodzie 19., zatímco ten druhý byl občas hlášen z Gdaňské zátoky. Další hrdlička východní byla 8. v Maďarsku v Bekes a impozantní sbor přezimujících včelojedů lesních pokračoval v izraelském Eilatu – bylo jich napočítáno až pět. V Egyptě byl zaznamenán pěvec černý ve Wadi Lahami v polovině měsíce. Kuvajtská první potáplice severní byla viděna 25. u Jahra Pools a pár mandelíků indických bavil návštěvníky – pozorovatele. Zcela pozoruhodně se opožděné novinky týkaly buřňáka arabského, který byl viděn a fotografován u Jahra Pools 12. května 2018, což znamená první kuvajtský a Western Palearctic výskyt. Další opožděná novinka obsahovala nejseverněji zaznamenaného orla Wahlbergova do dnešního dne. Pták byl fotografován v Al Huwariyah 23. dubna 2018, byl identifikován až tento měsíc a stává se prvním tuniským a třetím WP záznamem.
Impozantní čtyři slípky Allenovy byly zaznamenány v lednu, včetně jedné, která dosáhla španělské pevniny. Vyobrazený pták na Fuerteventuře v Costa Calma byl obzvlášt důvěřivý.
Holanský ořešník se stal charakteristickým rysem tohoto zátahu během posledních pár měsíců a pokračoval v potěšení návštěvníků i v lednu.
Byl to klidný měsíc na Azorech, i když zde bylo několik pozoruhodných racků včetně toho vnintrozemního (Franklin´s).
Dvě pěvušky podhorní se nacházely během ledna v Normandii v Mont-Saint-Michel, jen 137 mil od britské pevniny.
Výrazný rozdíl ve velikosti mezi volavkou velkou (vlevo) a volavkou popelavou byl patrný, a vznikl třetí islandský záznam prvně jmenované viděné od 6.-8.
Holanská hrdlička východní se objevila23. v Limmen a není překvapením, že je oblíbená u místních pozorovatelů.
Tento elegantní strnadec bělohrdlý – jen islandský sedmý a první za více než 11 let – se ukázal jako jednodenní záležitost 24. v Elliðahvammur, na okraji Reykjavíku.
Bukáček trpasličí na Fuerteventuře se stal nejdéle pobývajícím jednotlivcem svého druhu v Západní Palearktice a zdá se, že nemá v úmyslu opustit svou oblíbenou rokli (barranco, je to španělský výraz).
Populární delta Ebro si nadále držela bonus pro návštěvu pozorovatelů, kterým byl dlouhopobývající ťuhýk šedý, zůstávající štastně na místě po celý leden.